Také se vám někdy stane, že nemůžete ráno rozlepit oči a donutit se vylézt z postele? Člověk se převaluje a ví, že se mu opravdu nechce.

Jenže povinnosti volají, a tak přece jen, i když s nechutí, své pohodlné lůžko opustíte a vydáte se do práce.

V této situaci se většinou náš mozek i naše tělo nastartují k nějakému výkonu a obvykle se i zlepší nálada.

Někdy ale je přes veškeré úsilí pro nás celý den ztracený, práce se nedaří a naše nálada je takříkajíc pod psa.

V tomto směru i vaše děti mají „své dny“.

Už se vstupem školáků do třídy vyučující pozná, zda je vše v pořádku nebo, že se „něco“ děje. Radostná jiskra v dětských očích vyhasne a ony jsou nesoustředěné, unavené, občas si některé i popláče.

V jakém rozpoložení jsou děti při vstupu do třídy a s jakou náladou ji opouštějí, to od minulého týdne částečně prozradí náš „ukazatel nálad“.

Skládá se ze čtyř smajlíků. První už od pohledu má skvělou náladu, druhý se tváří neutrálně, třetí má velmi smutný výraz. A čtvrtý? Raději nemluvit! Je velmi zkroušený, s pláčem na krajíčku.

V hodině pracovních činností si děti z 2. D k těmto čtyřem smajlíkům vyrobily kolíčky. Na každém kolíčku je jejich jméno a jsou vyzdobené podle dětských představ.

Denně se vstupem do třídy každý popadne svůj kolíček a umístí ho na jednoho smajlíka. Učitel pak hned na první pohled zjistí, jak se kdo asi cítí, s jakou náladou přišel do školy.

Po vyučování, před odchodem ze třídy, mohou žáci pozici svého kolíčku změnit. Záleží na tom, jak se jim pracovní dopoledne vydařilo, zda se jim vylepšila nebo zhoršila nálada. Situaci ještě slovně zhodnotíme.

V obrazové galerii najdete děti z 2. D v hodině pracovních činností při výrobě kolíčků, jejich vybarvené kolíčky se jmenovkami a pohled na umístění jmenovek první den před vyučováním a po vyučování.

Helena Kopecká,

třídní učitelka 2. D

– zobrazeno 761x